Název kokain označuje drogu v práškové nebo krystalické formě*. Prášek je obvykle naředěn inertními (nečinnými) látkami jako je kukuřičný škrob, pudr anebo cukr nebo dalšími drogami jako jsou prokain (anestetikum pro místní umrtvení) nebo amfetaminy.**
Kokain, který je získán z listů rostliny koka, byl původně vyvinut jako prostředek proti bolesti. Nejčastěji bývá šňupán, kdy je prášek vstřebán do krevního řečiště prostřednictvím tkání uvnitř nosu. Může být též pozřen nebo vetřen do dásní.
Pro rychlejší vstřebávání drogy do těla ji někteří závislí aplikují injekčně. Tento způsob podstatně zvyšuje riziko předávkování. Vdechování jeho kouře zrychluje vstřebávání za menších zdravotních rizik, než je tomu u aplikace pomocí jehly.
* v krystalické formě je označován jako crack, viz brožura Pravda o Cracku
** amfetamin: látka stimulující centrální nervovou soustavu, často nazývaná „speed“.
Kokain je jednou z nejnebezpečnějších drog, které jsou člověku známy. Je prokázáno, že jakmile začne osoba drogu užívat, je téměř nemožné osvobodit se fyzicky a psychicky z jejího sevření. Fyzicky stimuluje klíčové receptory (nervová zakončení, díky nimž se vnímají změny v těle) v mozku, které zpětně vytvářejí pocity euforie, vůči níž si uživatelé rychle vyvinou toleranci. Kýžený účinek pak mohou přinést jen vyšší dávky a častější užívání.
Kokain je dnes celosvětovým mnohamiliardovým podnikem. Mezi uživateli naleznete lidi každého věku, profese a životní úrovně a patří mezi ně i osmiletí školáci.
Užívání kokainu může vést k smrti v důsledku selhání dýchacího systému, mrtvici, krvácení do mozku nebo infarktu. Děti matek závislých na kokainu přicházejí na svět již s vytvořenou závislostí. Mnoho z nich trpí vrozenými vadami a řadou dalších potíží.
I přes tato nebezpečí, užívání kokainu nadále roste možná proto, že je pro uživatele nesmírně těžké otočit se po několika prvních krocích na této dlouhé temné cestě, která vede k závislosti.
„Věříte, že koks zlepší vaše vnímání, že vám umožní překonat sebe sama, že vám dá možnost věci ovládat. Jenže se jedná o prachsprostý nesmysl. Po nějaké době zjistíte, že neplatíte své účty, že jste se přestali mýt, že jste se vzdali svých přátel a rodiny.
STANETE SE BEZBRANNÝMI A ZŮSTANETE SAMI.“
Nigel
Z desítek slangových označení kokainu, která se dnes používají, jsou nejčastější tato:
Kokain je druhou nejvíce pašovanou ilegální drogou ve světě. Nejnovější statistiky ukazují, že množství zabaveného kokainu se celosvětově zvyšuje a nyní dosáhlo 756 tun. Nejvíce z tohoto množství bylo zabaveno v Jižní Americe, druhá v žebříčku skončila Severní Amerika.
Podle údajů Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost je kokain druhou nejčastěji užívanou ilegální drogou v Evropě. Odhadem 7,5 milionu mladých lidí (ve věku od 15 do 34 let) užilo kokain alespoň jednou v životě, 3,5 milionu během posledního roku a 1,5 milionu během posledního měsíce.
Průzkumy ukazují, že přibližně každý druhý stálý návštěvník evropských tanečních klubů, byl pod vlivem kokainu.
Podle posledního průzkumu Evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD 2015) uvedlo 1,4 % studentů v ČR svoji zkušenost s kokainem.
Národní průzkum užívání drog a zdraví zaznamenal v USA 35,3 milionu Američanů ve věku od 12 let, kteří uvedli, že někdy v životě zkusili kokain. Mezi mladými dospělými ve věku 18 až 25 let bylo 6,9 % těch, kteří užili kokain během posledního roku. Údaje Národního institutu zneužívání drog z roku 2006 uvádějí, že 8,5 % maturantů zkusilo ve svém životě kokain.
Ve Spojených státech je kokain v hlášeních pohotovostních oddělení nemocnic pro organizaci Drug Abuse Warning Network, stále jednou z nejčastěji zmiňovaných nelegálních drog. V roce 2005 muselo být ve spojitosti s kokainem ambulantně ošetřeno 448 481 lidí.
„Můj přítel bral čtyři roky drogy, z toho tři roky strávil na tvrdých drogách, jako jsou kokain, LSD, morfium a řada antidepresiv a léků proti bolesti. V podstatě na všem, co se mu tou dobou dostalo do rukou. Po celou dobu si stěžoval na příšerné tělesné bolesti a jeho stav se neustále zhoršoval až nakonec navštívil lékaře.
Lékař mu sdělil, že kvůli míře poškození jeho těla pro něj nelze nic udělat, a že už nebude dlouho žít. Za pár dní byl mrtev.“
Dwayne
Spolu s pervitinem* vytváří kokain největší psychickou závislost ze všech známých drog. Stimuluje centra slasti v mozku a způsobuje stavy extrémní euforie. Rychle se vytváří tolerance (odolnost) vůči kokainu. Závislý záhy nepociťuje takovou slast jako dříve po užití stejného množství kokainu.
Kokain je někdy užíván s jinými drogami včetně tlumivých léků, amfetaminů,** marihuany a heroinu. Takové kombinace výrazně zvyšují riziko užívání kokainu. Kromě možnosti, že si uživatel vytvoří závislost na dvou drogách, může si též „namíchat“ osudnou směs narkotik.
* pervitin: vysoce návyková látka, stimulující centrální nervovou soustavu (mozek a míchu)
** amfetamin: látka stimulující centrální nervovou soustavu, často nazývaná „speed“
„Už jsem neměla budoucnost. Neviděla jsem způsob, jak uniknout před svou závislostí na kokainu. Byla jsem ztracena. Měla jsem pocit, že exploduji, ale nedokázala jsem zastavit sama sebe a přestat brát kokain. Mívala jsem halucinace, že mi pod kůží lezou zvířata. Cítila jsem je pokaždé, když jsem si píchla a hrotem jehly jsem se pak škrábala, dokud jsem nezačala krvácet. Jednou jsem kvůli tomu krvácela tak těžce, že mě museli odvézt do nemocnice.“
Susan
Kokain způsobuje krátkodobé intenzivní opojení, které je okamžitě následováno pravým opakem – intenzivní depresí, podrážděností a touhou po další dávce drogy. Lidé, kteří ho užívají dost často, nejsou schopni řádně jíst nebo spát. Mohou zažívat výrazně zvýšený tlukot srdce, svalové a jiné křeče. Droga může v člověku vytvořit pocit paranoie*, hněvu, nepřátelství a úzkosti – a to dokonce i tehdy, když není pod jejím vlivem. Bez ohledu na množství nebo četnost dávek, zvyšuje kokain riziko, že uživatel zažije infarkt, mrtvici nebo selhání dýchacího systému, které mohou skončit až náhlou smrtí.
Anglický výraz pro narkomana – dope fiend – byl před mnoha lety původně vytvořen pro označení negativních vedlejších účinků pravidelného užívání kokainu. Se zvyšující se tolerancí (odolností) vůči droze je nutné užívat stále větší a větší množství pro dosažení stejného opojení. Dlouhodobé každodenní užívání může vést k nespavosti a ztrátě chuti k jídlu. U uživatele se mohou rozvinout psychotické poruchy a může zažívat halucinace.
Protože kokain ovlivňuje způsob, jakým mozek zpracovává chemické látky, člověk potřebuje větší a větší dávky, jen aby se cítil „normálně“. Lidé, kteří se stali závislými na kokainu (stejně jako je tomu u dalších drog), ztrácejí zájem o jiné oblasti života.
„Dojezd“ po omámení způsobeném touto drogou, bývá provázen tak těžkými depresemi, že dotyčný je ochoten udělat cokoliv, jen aby drogu získal – včetně vraždy.
Nepodaří-li se mu kokain získat, deprese se může zintenzivnit natolik, že závislého dožene k sebevraždě.
* paranoia: podezíravost, nedůvěra či strach z ostatních lidí
Kokain způsobuje poškození srdce, ledvin, mozku a plic.
„Vyhněte se kokainu. Kvůli této droze jsem byla dva roky ve vězení. A když jsem se dostala ven, byl život tak těžký, že jsem ho začala brát znovu. Znám dalších deset dívek, které se staly prostitutkami kvůli koksu. Užívání kokainu je mnohem nebezpečnější a více degradující, než jsme ochotni uvěřit. Tehdy si člověk prostě neuvědomí, jak ho to ničí.“
Dwayne
Často se setkáte s názorem: „Ano, beru drogy, ale je to jen moje věc!“ Drogová závislost má však vždy své nevinné oběti, počínaje oběťmi závislých, kteří se zoufale a za každou cenu snaží nalézt způsob, jak financovat svůj zlozvyk, a konče těmi, kdo umírají při dopravních nehodách zapříčiněných řidiči pod vlivem drog.
Nejtragičtějšími oběťmi kokainu jsou novorozenci, kteří nedobrovolně užívají drogu během těhotenství matky. Jen ve Spojených státech se každoročně narodí několik desítek tisíc dětí, které byly během těhotenství vystavovány účinkům kokainu.
Ty, které nejsou závislé, často trpí celou řadou fyzických potíží zahrnujících předčasné narození, nízkou porodní hmotnost, opožděný růst, vrozené vady a poškození mozku a nervového systému.
Novorozenci s nízkou porodní hmotností mají 20krát větší pravděpodobnost úmrtí během prvního měsíce života než děti s normální porodní hmotností a musí čelit zvýšenému riziku trvalého postižení jako je mentální retardace a mozková obrna.
Změření skutečné míry dopadu této lidské tragédie na společnost nás teprve čeká.
Koka je jedním z nejstarších, nejúčinnějších a nejnebezpečnějších přírodních stimulantů. Tři tisíce let před Kristem žvýkali staří Inkové v Andách listy koky, aby povzbudili činnost svého srdce a zrychlili svůj dech a mohli se tak lépe vyrovnat s těžkým životem v řídkém horském vzduchu.
Původní obyvatelé Peru žvýkali listy koky během náboženských rituálů. Toto tabu bylo porušeno v roce 1532, kdy španělští vojáci obsadili Peru. Indiánským otrokům ve španělských stříbrných dolech byly podávány listy koky, protože díky jejich užívání mohli být otroci snadněji ovládáni a vykořisťováni.
Kokain byl poprvé izolován (jako výtažek z listů koky) v roce 1859 německým chemikem Albertem Niemannem. Teprve po roce 1880 ale začal nabývat na popularitě v lékařství.
Rakouský psychoanalytik Sigmund Freud, který sám užíval kokain, byl prvním, kdo látku propagoval jako nápoj k léčbě deprese a sexuální impotence.
V roce 1884 Freud uveřejnil článek nazvaný „Über Coca“ (O rostlině koka), který velebil „přínos“ kokainu a nazýval ho „kouzelnou“ drogou.
Freud byl ale sotva objektivním pozorovatelem, sám drogu užíval a předepisoval ji i své přítelkyni a svému nejlepšímu příteli a doporučoval ji k běžnému užívání.
Ačkoli si uvědomoval, že kokain vede k „tělesné a morální dekadenci (pozn.: úpadku) “, přesto jej doporučoval svým blízkým přátelům, z nichž jeden začal trpět paranoidními halucinacemi, v nichž se mu „po kůži plazili hadi“.
Také věřil, že „toxická dávka (kokainu) pro člověka je velmi vysoká a nezdá se, že by existovala dávka smrtelná“. Navzdory tomuto přesvědčení jeden z Freudových pacientů na vysokou dávku drogy, kterou mu Freud předepsal, zemřel.
V roce 1886 popularita drogy narostla ještě více poté, co John Pemberton zahrnul kokové listy do receptu svého nového nealkoholického nápoje nazvaného Coca-Cola. Díky euforickým a energickým účinkům nápoje vzrostla na přelomu století popularita Coca-Coly.
V roce 1905 se zrodila móda šňupání kokainu a během pěti let se nemocnice a lékařská literatura zmiňovaly o poškozeních nosní přepážky způsobených užíváním drogy.
Od padesátých let 19. století až do počátku století dvacátého byly elixíry (kouzelné nebo medicínské lektvary), nápoje a vína obsahující opium a kokain, užívány členy všech společenských tříd. „Zázračné“ účinky kokainových nápojů a elixírů propagovaly tak vážené osobnosti jako byl vynálezce Thomas Edison a herečka Sarah Bernhardtová. Kokain se stal hlavní drogou němého filmu a kokain propagující poselství vysílaná Hollywoodem ovlivnila tou dobou miliony lidí.
Užívání kokainu ve společnosti narůstalo a nebezpečí spojená s touto drogou byla stále patrnější. Tlak veřejného mínění donutil v roce 1903 společnost Coca-Cola, odstranit kokain ze složení oblíbeného nealkoholického nápoje.
V roce 1905 se zrodila móda šňupání kokainu a během pěti let se nemocnice a lékařská literatura zmiňovaly o poškozeních nosní přepážky způsobených užíváním drogy.
V roce 1912 zaznamenala vláda Spojených států amerických za jediný rok 5 000 úmrtí spojených s užíváním kokainu a v roce 1922 byla droga oficiálně zakázána.
V sedmdesátých letech se kokain opět stal oblíbenou drogou umělců, zábavného průmyslu i podnikatelů. Kokain se stal dokonalým společníkem pro „ďábelskou jízdu“. Dával energii a pomáhal zůstat v „pohodě“.
Mezi lety 1970 a 1980 se počet studentů, kteří experimentovali s kokainem, na některých amerických univerzitách zvýšil až desetinásobně.
Ke konci sedmdesátých let začali kolumbijští pašeráci drog budovat spletitou síť pro dovoz kokainu do USA.
V minulosti byl kokain, vzhledem ke své vysoké ceně, znám jako droga zámožných gentlemanů. Koncem osmdesátých let už ale přestal být drogou boháčů. Tou dobou byl již považován za nejnebezpečnější a nejnávykovější drogu Ameriky a byl spojován s chudobou, kriminalitou a smrtí.
Počátkem devadesátých let už kolumbijské drogové kartely ročně produkovaly a expedovaly 500 až 800 tun kokainu, který vyvážely kromě USA i do Evropy a Asie. Velké kartely byly rozbity policejními zásahy v polovině devadesátých let, ale na jejich místo nastoupily menší skupiny – v Kolumbii je dnes známo přes 300 aktivních organizovaných skupin pašeráků drog.
V roce 2008 se kokain stal druhou nejvíce pašovanou drogou na světě.
To, co začalo jako náboženská tradice v Andách, se zvrtlo do zneužívání po celém světě.
Při průzkumu mezi náctiletými bylo zjištěno, že 55 % začalo brát drogy kvůli tlaku ze strany svých přátel. Chtěli být oblíbení a v pohodě. Dealeři toto vědí.
Tváří se jako kamarádi a nabídnou, že vám „trochu pomůžou“, dají vám „něco, co vás vzpruží“. Droga vám umožní „zapadnout do party“ nebo být víc „cool“.
Dealeři drog chtějí vydělávat peníze, takže řeknou cokoli, jen abyste si od nich drogu koupili. Řeknou vám, že „s kokainem bude celý život jedna velká párty“.
Je jim úplně jedno, jestli vám drogy zničí život, jen když dostanou zaplaceno. Jediné, co je zajímá, jsou peníze. Bývalí dealeři přiznávají, že se na své zákazníky dívají jako na „pěšáky na šachovnici“.
Zjistěte si o drogách fakta. Dělejte svá vlastní rozhodnutí.
„Když berete kokain, jste jako noční motýl fascinovaný světlem. Přitahuje vás stále více a vy to nemůžete zastavit. Není to fyzické. Je to ve vaší hlavě. Čím více ho máte, tím více ho berete. Já jsem si ho píchala každých deset minut. Půjčila jsem si peníze z banky, abych si ho mohla koupit. Jednoho dne jsem přišla o práci. Bylo to ještě horší. Píchala jsem si doslova neustále.
Kvůli té věci jsem zešílela. Věděla jsem to, ale přesto jsem pokračovala. Stala se ze mne totální troska.“
Marilyn
Drogy jsou v podstatě jedy. Užité množství určuje jejich účinek.
Malé množství stimuluje (zvyšuje aktivitu). Větší množství funguje jako sedativum (potlačuje aktivitu). Stále se zvyšující množství působí jako jed a může dotyčného zabít.
To platí pro kteroukoliv z drog. Liší se pouze množství potřebné k dosažení účinku.
Mnoho drog má však další vlastnost: přímo ovlivňují mysl. Dokáží pokřivit vnímání toho, co se kolem člověka děje. Výsledkem je, že se jednání uživatele může jevit jako divné, iracionální, nepatřičné a dokonce destruktivní.
Léky jsou také drogy. Jejich účelem je vás povzbudit, utlumit, nebo změnit něco ve vašem těle, aby fungovalo lépe. Někdy jsou nezbytné. Ale jsou to pořád drogy, fungují jako stimulanty nebo sedativa a příliš velká dávka vás může i zabít. Takže pokud léčiva používáte jinak, než je předepsáno, mohou být zrovna tak nebezpečná, jako ilegální drogy.
Lidé berou drogy, protože chtějí ve svém životě něco změnit. Zde je několik důvodů, které mladí lidé uvedli pro své rozhodnutí brát drogy:
Myslí si, že drogy jsou řešení. Ale nakonec se z drog stane problém.
Jakkoli je obtížné postavit se problémům tváří v tvář, následky užívání drog jsou vždy horší, než problémy, které se jimi člověk snaží řešit. Skutečným řešením je zjistit si fakta a s drogami vůbec nezačínat.
Skutečným řešením je zjistit si fakta a s drogami vůbec nezačínat.